Přítomný čas prostý a průběhový

Přítomný čas prostý (I work, she works) používáme pro to, co se děje pravidelně, pro trvalé stavy a obecné pravdy. Přítomný čas průběhový (I am working) pro děj, který probíhá právě teď nebo jen dočasně. Tzv. stavová slovesa (know, want, like, need, belong, understand…) v průběhovém čase obvykle nebývají, i když mluvíme o teď.

• Prostý: usually, often, never, every day, on Mondays, twice a week → My brother gets up at six on weekdays. Water boils at 100 °C. Ve 3. osobě jednotného čísla přidáme -s / -es (works, watches, studies).
• Průběhový: now, right now, at the moment, Look!, Listen! → Shh! The baby is sleeping. Tvar: am / is / are + -ing.
• Dočasná situace: My dad usually works in an office, but this month he is working from home. (Tento měsíc pracuje z domova – je to výjimka.)
• Stavová slovesa: I know the answer. (ne „I am knowing“) · She wants to study architecture. · This bag belongs to me. · I don't understand.
• Slovesa se dvěma významy: I think it's a good idea. (myslím si – názor) × I'm thinking about my answer. (přemýšlím – děj) · She has two brothers. (má) × We're having lunch. (obědváme) · I see what you mean. (chápu) × I'm seeing a friend tonight. (scházím se)
• Otázka a zápor: Do you know where it is? · What are you doing? · He doesn't like spicy food. · What does your sister do? (= jaké má povolání) × What is she doing? (= co dělá teď)