I/Y po obojetných souhláskách

Uvnitř slova po obojetných souhláskách b, f, l, m, p, s, v, z píšeme y/ý jen ve vyjmenovaných slovech a ve slovech s nimi příbuzných (stejný kořen a podobný význam). V ostatních domácích slovech píšeme uvnitř slova i/í (v koncovkách rozhoduje vzor: lesy, hrady). U slov, která znějí stejně, rozhoduje význam: být (existovat) × bít (tlouct).

• B: být, bydlit, obyvatel, byt, příbytek, nábytek, dobytek, obyčej, bystrý, bylina, kobyla, býk, Přibyslav · L: slyšet, mlýn, blýskat se, polykat, plynout, plýtvat, vzlykat, lysý, lýko, lýtko, lyže, pelyněk, plyš
• M: my, mýt, myslit, mýlit se, hmyz, myš, hlemýžď, mýtit, zamykat, smýkat, dmýchat, chmýří, nachomýtnout se, Litomyšl · P: pýcha, pytel, pysk, netopýr, slepýš, pyl, kopyto, klopýtat, třpytit se, zpytovat, pykat, pýr, pýřit se, čepýřit se
• S: syn, sytý, sýr, syrový, sychravý, usychat, sýkora, sýček, sysel, syčet, sypat · V: vy, vysoký, výt, výskat, zvykat, žvýkat, vydra, výr, vyžle, povyk, výheň · Z: brzy, jazyk, nazývat (se)
• Slova příbuzná mají stejný kořen a souvisí významem: bydliště, obydlí (bydlit) · zbytek, pobyt, dobýt (být) · mlynář (mlýn) · neslyšný (slyšet).
• Předpony vy- a vý- se píšou vždy s y: vyhrát, výlet, vysel (zasel semínka).